Naši lidé        

Veškeré výcviky, tréninky a kroužky vede:

 

Ing. Tereza Patakiová

majitelka stáje, cvičitel jezdectví

 

Celým mým životem mě provází  touha naučit se, co nejlépe jezdit na koni a opravdově jim rozumět. Říká se, že naučit se dobře jezdit zabere dva lidské životy. Takže můj budoucí program je jasný. A děsně krásný. Těším se z něj.

 

Pro představu cosi jako koňské CV ve zkratce:

1990 - první pád a báječné období strávené na huculech bez sedel

1996 - první vlastní kůň Šárka - velká osobnost, která mě naučila o práci s koňmi přemýšlet

1997 -  stáj Akrash začala fungovat -  nejprve "pouze" jako domov pro první 2 koňské obyvatelky, během následujících 10 let se počet koní rozroste až k 10 a přidají se i služby v oblasti výcviku koní i jezdců

2002 - Jezdecká licence ČJF (Česká jezdecká federace)

2006 - Expedice Mongolsko - za mongolskými koňmi - 14denní putování v jejich sedlech

2007 - promoce - Česká zemědělská univezita, obor Chovatelství

2009 - promoce - Česká zemědělská univezita - obor Zootechnika, Chov zájmových zvířat (státnice z Chovu koní, Etologie, Jezdectví a hipologie...) Diplomová práce na téma: Zhodnocení vývoje, současného stavu a perspektiv paradrezury v ČR se zřetelem na výběr a výcvik koně

2009 - veledůležitý otřes mozku při re-obsedání (díky koni za něj!) mě po přeléčení zavedl na první kurz horsemanshipu

2012 - Cvičitel jezdectví ČJF

2011 až 2014 - Jazdecká škola Oravský Háj, Slovensko - hlavní cvičitel, trenér,jezdec

2014 - návrat do domovské stáje Akrash a působení u desítek majitelů koní po celém středočeském kraji...Velmi si vážím jejich důvěry a děkuji za ni! 

 

 

Moji trenéři a cvičitelé

  Přiznávám se, že jsem se nad tímto odstavečkem dosti rozmýšlela - koho napsat a koho nikoliv... 

Měla jsem tu čest se jmény v českých zemích zvučnými i nezvučnými, uznávanými i zatracovanými. A rozhodla jsem se nakonec nepsat jména žádná. Prostě děkuji všem, protože všichni mi pomohli něco pochopit. I když se někdy jednalo pouze o utvrzení, že takto to není má cesta.

 A i díky nim mám spousty zkušeností ze slepých uliček, které nyní již bezpečně poznám.

 

 

„Chápání koně je však výzva plná frustrací a tvrdé práce, jejíž výsledky mají pro jezdce nevyčíslitelnou hodnotu.“

 

 Martin Black